V českém školství není mnoho známějších zkratek. Zároveň nenajdeme moc výraznějších příkladů setrvačnosti školského systému a také nepřesného či chybného chápání pojmů, kterým veřejnost zdánlivě rozumí.

Překvapení 1:
❗️ SRPŠ není v legislativě nijak ukotveno. Není to žádný oficiální orgán školy. V principu u dané školy vůbec nemusí existovat. Pokud existuje, jedná se zpravidla o zapsaný spolek, zcela nezávislý na škole (svým vedením, účetnictvím, …). Ke škole má vztah podobný jako místní organizace svazu zahrádkářů.
👉 I vzhledem k výše uvedenému v mnoha případech neuspějeme s hledáním zkratky SRPŠ. Názvy mohou být velmi různé, například Spolek přátel ZŠ Lhota.

Překvapení 2:
❗️ Členství rodičů v SRPŠ je zcela dobrovolné (stejně jako ve svazu zahrádkářů), není vůbec automatické, jak si mnozí rodiče (i pedagogové) myslí. Není nutné být členem SRPŠ, stejně tak platit jakýkoliv členský příspěvek.

Překvapení 3:
❗️ SRPŠ nemá vůči škole žádná práva a povinnosti (stejně jako svaz zahrádkářů). Přestože je praxe mnohých škol jiná a setkáme se například s „třídními důvěrníky“ a jejich setkáními s vedením školy.

Překvapení 4:
❗️ Pokud SRPŠ pořádá v budově školy či na jejím pozemku jakoukoliv akci, je na ni nutné nahlížet jako na akci jakékoliv jiné organizace (například svazu zahrádkářů). Škola například v danou chvíli nenese zodpovědnost za své žáky, své prostory SRPŠ pronajímá za standardních podmínek, …

Překvapení 5:
❗️ Již patnáct let existují školským zákonem ukotvené školské rady (se zástupci pedagogů, zřizovatele, žáků a jejich zákonných zástupců), které mají reálné legislativou dané pravomoci. Například doporučují vypsání konkursu na ředitele školy či schvalují školní řád.