VYPSAT, NEBO NEVYPSAT? Tak zní klíčová otázka každého konkursu na ředitele školy či školského zařízení.
V českých luzích a hájích bohužel platí, že s konkursy jsou spojeny různé mýty, obavy, emoce. I proto se mnoho zřizovatelů do vyhlášení konkursů nežene. A to je škoda.
Proč?
- Protože mandát ředitele získaný na základě konkursu má úplně jinou váhu než automatické prodloužení na dalších šest let.
- Protože konkurs nelze nahradit žádnou obhajobou před zastupitelstvem, radou či starostou. Konkursní komise má mnohem reprezentativnější složení a její hlas mnohem větší váhu.
- Protože bychom si všichni měli přát, aby ředitelé sami chtěli obhajovat svou pozici v otevřeném konkursu a aby zřizovatele hledali nejlepší možné ředitele pro své školy.
- Protože konkurs je příležitostí ohlédnout se, reflektovat, plánovat. A o tom všem (veřejně) diskutovat. Aspoň jednou za šest let.
Zřizovatelé, kteří se rozhodnout nevypsat konkurs argumentují nejčastěji následovně:
- „Se školou jsme úplně spokojeni.“
Výborně, tak se paní ředitelka nebo pan ředitel nemusí konkursu bát. Hurá do něj. - „Ředitelka/ředitel se urazí a do konkursu se nepřihlásí.“
A vy fakt chcete mít ve škole takového ředitele? - „Stejně se nikdo do konkursu nepřihlásí.“
S tímhle přístupem určitě. Ale jak vysvětlíte, že v mnoha konkursech bylo pět či sedm zájemců?
Mnoha ředitelům škol končí mandát 31. července 2024. Ještě není pozdě vyhlásit konkurs. Jak je na tom vaše škola?
